Recenze BUUKu

Před nějakým časem jsem objevila v emailu velmi milou zprávu, ve které byla pozvánka do malé rodinné dílny v Zábřehu. Nápad, který Tom a Any, manželé, rodiče a autoři BUUKu, zrealizovali, mě hnedka nadchnul a výlet byl jasný!

Přivítání v Zábřehu bylo obrovsky vřelé a společně strávené dopoledne bylo velice inspirativní. Dozvěděla jsem se, jak nápad na BUUK vznikal, jak vznikají jednotlivé komponenty a seznámili jsme se i s malou testerkou Rozárkou (s naším Ondrou si padli do oka a tak jsme měli spoustu času na dospělácké povídání).

Vracela jsem se nadšená, natěšená a HLAVNĚ jsem si s sebou vezla krabici s BUUKem! Po cestě jsem se nemohla dočkat, až se pustím do práce! Ale abych nepředbíhala …

Co je to vlastně ten BUUK?

BUUK je kompletní, precizně předpřipravená sada na ušití vlastního desetistránkového Quiet Booku (Co je Quiet Book si můžete přečíst tady.) Je k dostání ve dvou variantách, které se liší především titulní stránkou. BUUK pro holčičky má na titulní straně hrad, ve kterém bydlí postavička holčičky, má růžovou vazbu a růžové lemování. BUUK pro chlapečky má na první stránce bagr, který řídí postavička chlapečka, lemuje se ho žlutou barvou a je svázán žlutou stužkou.

Krabička, kterou jsem si dovezla, obsahuje úplně všechno, co na ušití BUUKu potřebujete: připravené filcové tvary všech možných barev, výztuhy, detailní návod pro každou stránku včetně návodu na vyztužení a zkompletování celé knihy, nitě, jehly, patentky, knoflíky, háčky, výplň, průhlednou fólii … no prostě úúúúplně všechno!

Jediné, co budete tedy potřebovat, jsou nůžky. Mně se nejvíce osvědčili malé rovné nůžky z manikúry. Na odstřihování jednotlivých části jsou dostatečně ostré a v případě potřeby něco vypárat nebo pošťournout jsou ideální.

BUUK, s BUUKem, o BUUKu aneb jak se mi šilo

Na stránce BUUKu je napsáno, že „to není složitější, než přišít hoooodně knoflíků“, a já s tím musím souhlasit. Nebaví vás šití? S BUUKem bude!

Teda alespoň mne začalo! Mám doma stroj, tak jsem ze začátku téměř všechno, co šlo, šila na něm. Mé první pokusy šití v ruce totiž nebyly zrovna krásné, takže jsem raději otáčela kolečkem stroje ručně a přehazovala nitě na stroji, jen abych měla úhledné stehy. Jaké bylo mé překvapení, když jsem byla donucena šít v ruce (strojem to prostě nešlo) a ona aplikace byla krásná, úhledné stehy, stejně dlouhé, symetricky daleko od kraje … no balada!

Co tím chci říct? Stroj se vám při šití BUUKu neztratí, větší části jako např. louky, moře díky němu našijete o něco rychleji, ale střídání nití a uzlíkování začátků a konců (nemůžete zapošít klasicky, jak jste u stroje zvyklí) zabere také čas. Čím déle jsem šila, tím častěji jsem stroj nechávala schovaný 🙂

Při studování manuálu BUUKu se dočtete doporučení, abyste odstřihávali jen ty dílky, které aktuálně potřebujete. Snažila jsem se toto dodržet, ale časem mi prostě zůstávali kousky, kterým hrozilo poztrácení. Velice se mi osvědčilo použít tzv. eurofólie … co stránka BUUKu, to jedna folie. Když jsem potom třeba jela pryč, připravila jsem si všechny části do fólie, sbalila krabičku s nitěma a bylo tvoření i na cesty 🙂

Nebudu vám tvrdit, že jsem měla hotovo za dva dny. To rozhodně ne. BUUK jsem po večerech šila zhruba dva měsíce (ale samozřejmě ne každý den). Od prvního šití jsem se těšila na to další a opravdu jsem byla nadšená jak malé dítě, když jsem viděla, co mi vzniká pod rukama (a to nemluvím o tom, jak se mé ego pýchou nadouvalo, když jsem se někomu pochlubila, co zrovna tvořím :)).

Byly ale chvíle, kdy už jsem byla netrpělivá a dokončování dané stránky mě už úplně nebavilo (myslím, že se mi to stalo u šití kytiček na stránce s duhou) … tak jsem prostě nešila anebo jsem začala šít jinou stránku a k této jsem se vrátila. Je to dlouhodobý projekt, ale tím se nenechte odradit, hotová knížka a radost vašich dětí stojí za to.

Ptáte se, co výsledek?

Na výsledek jsem se moooc těšila, Ondra občas prozkoumával jednotlivé stránky a testoval kvalitu provedené práce. Vše prošlo 🙂

BUUK má aktivity, které osloví docela velké věkové rozmezí dětí. Ondrovi je momentálně 15 měsíců, takže když si BUUK sám vezme, většinou vytáhne panáčka z bagru a potom důkladně očeše strom „roční období“. Favoritem jsou také fotky schované pod kvítky kytičky. Už na první pohled je jasné, že se k BUUKu bude dost vracet a že v něm bude dlouho objevovat nové hry a aktivity.

A i pro mne mělo šití BUUKu několik přínosů:

  • Zlepšila jsem se v šití v ruce asi o milion procent a navíc mě to začalo bavit (pozor, toto se nevztahuje na zašívaní děravých ponožek :)).
  • Ozkoušela jsem si na vlastní kůži, jaké to je šít quiet book, aniž bych musela nakupovat všechen materiál. Je to skvělá zkušenost, při které objevíte spoustu vychytávek ohledně šití látkových knih (např. jak jsou důležité detaily, jak vrstvit filc, kdy a co přišít, aby to vypadalo tak, jak má)
  • a nakoplo mě to k šití dalšího quiet booku (ale o tom zase někdy jindy).

Slibovala jsem překvapení … vyhrajte BUUK!

Ještě než se s vámi v tomto článku rozloučím, nastíním vám ono na facebooku slibované překvapení. Ve spolupráci s Tomem a Any připravujeme soutěž, ve které bude možnost vyhrát BUUK. Předpokládám, že její zveřejnění proběhne co nejdříve a právě zde v tomto článku.

Zahájení soutěže budu rozesílat také emailem, takže pokud ji nechcete propásnout, vyplňte svůj email zde.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

  • Inspirace do emailu
    Těší mne, když mohu inspirovat a když z té inspirace mají lidé radost. S potěšením Vám zašlu email, jakmile bude na světě další článek na blogu.
  • Kategorie